Český raj

Pohorie: Český ráj
Dátum a čas odchodu: 09. 07. 2015 o 05:30
Dátum príchodu: 12. 07. 2015
Miesto odchodu: AS Šurany

Český ráj leží padesát kilometrů severovýchodně od Prahy. Geograficky je ohraničen spojnicí Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště, Hodkovice nad Mohelkou, vrch Kopanina, Železný Brod, Semily, Nová Paka, Jičín, Kopidlno, Sobotka a Dolní Bousov. Na východě tento malebný region přechází v Podkrkonoší a na severu je ohraničena pásem Jizerských hor a Krkonoš. V tomto romantickém kraji ležícím na středním toku Jizery se snoubí rozmanitost přírodních krás s bohatými historickými památkami - hrady, zámky, lidovou architekturu. A právě proto již v 19. století hosté lázní Sedmihorky začali tuto část země nazývat Český ráj.

Mimořádná členitost krajiny s charakteris­tickými skalními městy, rostlinnými a živočišnými společenstvy byla hlavním motivem pro vyhlášení první chráněné krajinné oblasti v tehdejší republice (vyhl. r. 1955). Z hlediska různorodosti krajiny a výskytu chráněných a ohrožených biologických druhů mají význam nejenom hluboké lesy, ale i systémy rybníků na vodních tocích a přilehlé fragmenty mokřadních ekosystémů. Jedinečnou členitost reliéfu dotvářejí i charakteristické výlevy vyvřelých hornin, jež tvoří krajinné dominanty (Trosky, Kozákov, Mužský, Vyskeř atd.). Ve vyvřelých horninách Českého ráje navazujícího Podkrkonoší jsou mnohá naleziště achátů, ametystů, jaspisů, chalcedonů a jiných drahých kamenů. Lidé žijící v tomto kraji byli a dodnes jsou známi svojí řemeslnou dovedností. Železnobrodské sklářské výrobky, dřevěné hračky a formy semilských řezbářů, lomnické suchary, turnovské granátové šperky a broušené drahokamy si našly cestu do celého světa a dokázaly se zde prosadit. A proto buďte vítáni v kraji dobrých lidí, přírodních krás, hradů, muzeí a tradiční řemeslné výroby.

1. Deň: K najkrajšiemu hradu popri údolí Plakánek

Trasa: Vesec u Sobotky modrá značka – rozcestí v údolí Plakánek 3km tu sa napojíme na žltú značku – hrad Kost 4,5km

PLAKÁNEK – romantické údolí obklopené skalami směřuje od obce Střehom kolem rybníku Obora ke hradu Kost. Na dolním konci údolí je studánka Roubenka, připomínaná v básních Fráni Šrámka. Ke vsi Vesec u Sobotky odbočuje skalnatá rokle Vesecký Plakánek. Vesec je vesnickou památkovou rezervací s ojediněle zachovanou českou okrouhlicí – souborem 18 staveb různých typů, usedlostí, většinu tvoří sobotecký typ pojizerského roubeného domu. Obec známa i z mnoha filmú, Jak dostat tatínka do polepšovny…

KOST – jeden z nejzachovalejších vrcholně gotických hradů v Čechách, vystavěn v pol. 14. stol. Benešem z Vartenberka. Po rodu Markvarticů se vystřídalo v držení kosteckého panství více rodů. Po Lobkovicích to byl rod Netolických, Anna Marie dal Borgo Netolická si vzala Norberta Kinského, jehož potomci jsou dnešními majiteli hradu. I přes mnohé přestavby hradu se zachovala jeho původní silueta, které dominují hranolová Bílá věž a menší válcová věž Lidomorka. Součástí areálu hradu Kost je dále původní hradní palác a později vystavěný renesanční Bíbrštejnský a Lobkovický palác.

2. Deň: Do srdca Českého Raja

Trasa: Hotel Karel IV. – Turnov náměstí (po červené tur. značce) – Turnov žel. zast. 2,5km – Hlavatice, rozhledna 4,5km – hrad Valdštejn 5,5km – rozcestí u Kvačin 6km – Kopicův statek 7km – arboretum Bukovina (park vzácných dřevin) 9km, U Adamova lože (kamenná pohovka v pískovcovém bloku) 10km – Mariánská vyhlídka 11,5km – U Adamova lože 13km – zámek Hrubá Skála 13,5km (přechod na zelenou značku) – Sedmihorky lázně 15km – (přechod na žlutou značku) – Smíchousův rybníček 16km – Pod Majákem 17km (Maják je jedna z nejkrásnějších skalních věží) – hrad Valdštejn 18km – (přechod na zelenou značku) – obec Pelešany 19,5km – Turnov železniční zastávka 21,5km – Hotel Karel IV. 22,5km.

3. Deň: Za čarodejnicami a drábmi, túlanie Maloskalskom:

Trasa: Hotel Karel IV. – od hotelu se dáme vlevo k prvnímu rozcestníku 200m (po červené značce) – Dlaskův statek (jedna z nejznámějších památek lidové architektury, skanzen) 2km – obec Bukovina – Záborčí, 3,5km – Drábovna 5,5km (modrá tur. značka) – obec Malá Skála, aut. st. 8,5km – (po červené tur. značce) na hrad Pantheon 9,5km – Frýdštejn, zřícenina hradu 11,5km -Frýdštejn, obec 12km – (modrá tur. značka) rozcestí Voděrady, obec 13,5km – Ondříkovice, obec 15km – Bartošova pec (otevřená puklinová jeskyně, z níž vytéká Vazovecký potok) 16km – Dolánky u Turnova, obec 18,5km – Hotel Karel IV. 20,5km

4. Deň: Hrad Trosky

Trosky jsou jedním z nejnavštěvo­vanějších hradů v České republice. Původně gotický hrad byl založen ve 14. století na vrcholech bizarní čedičové vyvřeliny. Vybudování hradu na dvou strmých čedičových skaliscích učinilo z Trosek nedobytný hrad – dobýt se jej nepodařilo ani husitům. Trosky tvoří dvě věže se jmény Baba (47 m) a Panna (57 m). Při prohlídce má návštěvník možnost seznámit se nejen s bohatou historií hradu a jeho stavebním vývojem, ale může také vystoupat na obě hradní věže, které skýtají jedinečné výhledy na široké okolí. V roce 1999 byla na věži Baba vybudována vyhlídka. Za příznivého počasí z ní lze vidět Jizerské hory, Krkonoše, České středohoří, ale i Prahu a mnoho dalších míst v okolí.

Prachovské skály:

Prachovské skály jsou jedním ze symbolů Českého ráje. Jde o úžasné seskupení pískovcových skal a různých skalních útvarů, hlavně věží, ale také lesů a cestiček, které jako bludiště celým územím procházejí. Toto místo má své zvláštní kouzlo, když se člověk ocitne v sevření místních skal, které se tvarovaly po miliony let, zmocní se nás zvláštní pocit tiché úcty a obdivu.
Nespočet vyhlídek a scenérií se doslova vryje do paměti. Není divu, že romantický půvab, o který se zde příroda postarala, láká turisty z celé Evropy, malíře, básníky i filmaře, aby zde načerpali inspiraci a zanechali tak v sobě kousek zdejšího ráje. Samotná hlavní oblast je komplexem několika skalnatých výšin v prostoru mezi osadami Prachov a Maršov o délce 2,5 km v ose východ-západ a 2 km v ose sever-jih. Prachovské skály jsou přírodní rezervací o rozloze skoro 3 km čtverečních.
Nejvyšším bodem Prachovských skal je bezejmenná výšina u rozcestí k Hlaholské vyhlídce s kótou 462 m n.m., necelý kilometr západně od vstupu u Prachova. Pokračováním hřbetu jsou vrcholy Svinčice (451 m), kde se kdysi těžil čedič, a Malá Svinčice (448 m), tvořená také čedičem. Na severu území jsou nejvyššími vrcholy Nový Hrádek (427 m), Starý Hrádek (415 m) a ještě dále Kozí hřbet (402 m). Lesnaté Pařezské vrchy na severozápadním okraji mají také mnoho skalních útvarů. Bezejmenný hřbet mezi koupalištěm U Pelíška a Maštalemi dosahuje výše 392 m.
Vyhlídky lemují a prostupují celými Prachovskými skalami. Za zmínku stojí vyhlídka nad Zabitými, která je připomínkou zbytečné bitvy mezi vojáky pruské a rakouské armády. Úchvatná je vyhlídka Českého ráje, ze které je možné shlédnout široké panorama skalních věží. Dále zaujme Všetečkova vyhlídka a Vyhlídka Míru, obě nabízí hezký výhled a snadný přístup. Z Vyhlídky Míru lze sledovat gigantickou Drážďanskou a Americkou věž. Mezi kvalitní vyhlídky lze považovat i Šikmou věž, jedná se o nakloněnou věžovitou skálu, na které jsou vysekány schody. Pokud chcete vidět na Jinolické rybníky, poslouží k tomu Hlaholská vyhlídka. Pohled na vodu nabízí i Křížkovského vyhlídka. Pechova vyhlídka nabídne pohled na Zelenou věž a Rektorské věže.
Romantiku Prachovských skal asi nejvíce charakterizují různé rokle, skalní průchody a další podobné útvary. Je jich zde také velké množství, proto uvedeme jen některé z přístupných: Babinec je skalnatá rokle na jižním okraji Prachovských skal pod Fortnou a Šikmou věží. Jméno má podle loupežníka Václava Babinského. Císařská chodba je mohutná skalní rokle, nazvaná údajně podle návštěvy rakouského císaře Františka I. v roce 1813, je zde 236 schodů. Čertova kuchyně je průchod mezi skalami nedaleko Císařské rokle, podle pověsti zde odpočíval čert. Čmelíkovu rokli najdeme s několika skalními útvary v jihozápadní části skal. Hromová rokle s neznačenou cestou stoupá jihovýchodně od Pelíška k rozcestí Nad Fortnou. Javorový důl je prameništěm potoka Buňka. Lahole je údolí na severovýchodě skal se zelenou značkou od hotelu Skalní město, končí v údolí Na stájích s červenou značkou. Na vodách je hlavní údolní rokle s potokem Buňkou a koupalištěm U Pelíška“, část od turistické chaty ke koupališti se nazývá Pelíškův důl. Přední a Zadní Točenice jsou údolí nad turistickou chatou. Šustec je jméno neznačeného údolí na západní straně skal. Zelená rokle s množstvím skalních věží a útvarů je ve středu skal.

Poď, ukážu Ti cestu „Rájem“.
Klub turistov Šurany sa vybral v dňoch 9. – 12. júla 2015 spoznávať krásy našich západných susedov. Našim cieľom bol Český Raj, ktorý je neobyčajnou koncentráciou prírodných krás s kombináciou historických pamiatok. Na tomto malom území s kúzelným krajinným rázom ležia skalné mestá, hrady, zámky a pozoruhodné cirkevné pamiatky. Prvý deň sme začínali v dedinke Vesec u Sobotky, ktorá je pamiatkovou rezerváciou a je známa i z filmov napr. „Jak dostat tatínka do polepšovny“. Pokračujeme romantickým údolím Plakánek, ktoré je lemované skalnými stenami. Záver túry údolím nás odmenil pekným pohľadom na mohutný gotický hrad Kost, ktorý sa týči na pieskovcovej skale nad rybníkom a patrí k najzachovalejším hradom v Čechách. Pochádza zo 14. storočia. Po krátkej prehliadke sme sa presunuli do mesta Turnov, ktoré je turistickým centrom severnej časti Českého Raja. Bolo založené v polovici 13. storočia, nachádza sa tu múzeum Českého Raja. Druhý deň sme vychádzali z Turnova „Zlatou stezkou do srdce Českého Ráje“ na rozhľadňu Hlavatice, hrad Valdštejn, postavený v 2. polovici 13. storočia a do kúpeľov Sedmihorky. Prechádzame pomedzi skalné pieskovcové kry, rozbrázdené roklinami a údoliami s mnohými vyhliadkami k zámku Hrubá Skála. Pokračujeme cez úzky kaňon k Sedmihorkam. Cestou sa nám naskytnú výhľady na skalné mesto, zámok Hrubá Skála a hrad Trosky. Romantická príroda Českého Raja má mnoho tvárí a láka k putovaniu krajinou. Je tu dobre udržiavaná sieť značených turistických trás. Skalné veže dosahujú výšku až 40 m. Tretí deň sme sa vybrali severne od Turnova, kde nad obcou Klokočí sa vypínajú Klokočské skaly. Z plošiny Klokočských skál sú pekné výhľady a nachádzajú sa tuná rozľahlé porasty čučoriedok. Klokočským prúchodem, čo je úzky skalnatý kaňon 70 m dlhý a jeden až dva metre široký, sme zostúpili do obce Klokočí. Po krátkom občerstvení sme pokračovali na zrúcaniny skalného hradu Rotštejn, ktorý bol založený koncom 13. storočia. Posledný deň sme si pozreli dominantu Českého Raja – hrad Trosky, ktorý je postavený na dvoch čadičových skalách a tie sú využité ako hradné veže. Vyššia a štíhlejšia veža dostala meno Panna a je na vysokej kolmej neprístupnej skale. Nižšia a rozložitejšia sa nazýva Baba a na nej je vybudovaná vyhliadka. Sedlo medzi nimi bolo zastavané obytnými budovami. Naskytnú sa nám ďaleké výhľady na vrcholy Ještědského hrebeňa a pohorie Krkonôš so Snežkou. Našou poslednou zastávkou boli Prachovské skaly s rozprávkovými skalnými útvarmi, hlbokými roklinami a kaňonmi, skalnými mestami, ale aj krásnymi vyhliadkami odkiaľ je oveľa bezpečnejšie obdivovať skalné štíty Českého Raja. Horolezci, horolezkyně , horolezčata, nelezte na skálu co je hodně špicatá…, príde nám na um Mládkova pesnička pri pohľade na skalné veže. Na vrcholoch skál rastú osamotené borovice či buky. Aj keď sme sem prišli na štyri dni bolo to stále málo a tak by sme sa chceli ešte raz do Českého Raja vrátiť. Nasledujúca akcia nás zavedie na hrebene Malej Fatry, kde vystúpime na najvyšší vrch Veľký Kriváň.

Gabriel Jóžeffi

fotogaléria